Divný kníže

Jel krajem divný kníže, a chrpy povadly,
když z prst? koval m?íže a z paží zábradlí,
/: on z vlas? pletl dráty, m?l kasematy z dlaní
a hadry za brokáty, zlá slova místo zbraní. :/

Kam šlápl, vyr?staly jen ocúny a blín,
když slzy nez?staly, tak pomohl jim plyn,
/: hnal vítr plevy z polí a Kristus k?i?el z k?íže,
když rány lé?il solí ten prapodivný kníže. :/

On pánem byl i sluhou, a svazek ortel?
si svázal ?ernou stuhou, již smá?el v chanelu,
/: a hluchá píse? slábla, když havran zna?il cestu,
již pro pot?chu ?ábla vyhlásil v manifestu. :/

M?l místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
/: m?l klobouk z pe?í rajky a s d?stojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vít?zila zloba. :/

M?l pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi ?vali sláva pro rudou kokardu,
/: on lidem spílal zrádc?, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládc? lež s ne?estí se snoubí. :/

Dál kníže nosí v?nce tou zemí zd?šenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou sv?šenou
/: a netuší, že d?ti z té zem?, v které mrazí,

prost? a bez záv?ti mu jednou hlavu srazí. :/