Demokracie

''Jsem dnes stejen,
pravím Vám jako kdysi,
nejin.
Tiše sob? zahnívám
na smetišti d?jin.''

Demokracie rozkvétá,
by? s kosmetickou vadou:
ti kte?í kradli po léta,
dnes dvojnásobn? kradou.

Ti, kdo nás léta týrali,
nás vyhazují z práce -
a z t?ch, kdo pravdu zpívali,
dnes nad?lali zrádce.

Demokracie prospívá
bez nás a pragmaticky:
brbláme spolu u piva
jak brblali jsme vždycky.

Fará? nám slíbil nebesa
a ?eká na majetky,
my nakrmíme forbesa
za dv? ?i za t?i p?tky.

Demokracie zavládla,
zpívá nám Gott a Walda.
Baštíme soju bez sádla
u strejdy McDonalda.

Král Václav jedna parta je
se šmeliná?ským šmejdem,
pod st?echou velký partaje
se u koryta sejdem.

Demokracie panuje
od Aše po Humenné.
Samet a n?ha v pánu je
a zuby vylomené.

Dali nám nové postroje,
a a? nás chomout pálí,
zaujímáme postoje,
místo abychom stáli.

Demokracie dozrává
do žalude?ních v?ed?,
bez poctivosti, bez práva
A hlavn? bez ohled?.

A je to výtka soukromá
snad z optického klamu,
že místo srdce b?icho má
a místo duše tlamu.